U našich slovenských sousedů byl o poslední březnový pátek velmi zřetelný souboj dvou odlišně orientovaných vzdušných mas – na jedné straně šlo o tu „atlantickou“ ze severozápadu a na druhé zase o „středomořskou“ z jihovýchodu. Oblačnost byla na obou koncích, resp. hlavně na tom západním, tohoto státu vzhledem k nadvládě oblasti nižšího tlaku vzduchu velká s tím, že při rozhraní, a to jak na Slovensku, tak i v sousedním Polsku, vznikala výraznější kupovitá oblačnost – sezóna bouřek se pomalu, ale jistě blíží..

V Žilině, více než osmdesátitisícovém (čtvrtém největším) městě Slovenské republiky ležícím při soutoku řek pojmenovaných Váh a Kysuca v nadmořské výšce okolo 320 m.n.m., se o 27. březen dočkali velmi hojného počtu oblaků a rovněž i dešťových kapek. To společně s povahou zdejší masy vzduchu vedlo k nižším odpoledním teplotám, které se v maximech pohybovaly okolo 9°C. Noční minimum bylo na půl cesty mezi 4 až 5°C a ještě ve čtvrtek hlásila Žilina až 15°C. Pokles tedy citelný, nikoliv však ukrutný.

Ve Stropkově, přibližně jedenáctitisícovém slovenském městě situovaném v nížinách (cca 220 m.n.m.) mezi Ondavskou a Laboreckou vrchovinou při toku s názvem Ondava, tj. zhruba 220 km východně od Žiliny, se na svátek naší Dity a slovenské Aleny mohli ještě těšit i ze slunečních paprsků, které doplnily nadmíru přátelské hodnoty, jež sahaly až ke krásným 23°C. Do té doby byl nejpřitažlivější předcházející 26. březen s bezmála 21°C, páteční třiadvacítka se tím pádem dostala do čela pomyslné tabulky. Páteční ráno bylo ve Stropkově chladnější než v Žilině, ale jen o 0.7°C, což v praxi příliš znát není, spíše vůbec.

Dosavadních 86 dní roku 2015 se v Žilině prezentovalo 1°C, největší mráz byl pozorovatelný (pociťovatelný) na pravoslavný Boží hod vánoční, když se rtuť teploměru propadla až k -16°C (přes den nanejvýš -6°C a k tomu bílá peřina o výšce v okruhu 12 cm) a naopak nejteplejším dnem byl 25. březen se svými poobědovými 17°C (jitro zašlo až k 1°C).

Stejný úsek totožného letopočtu, tj. 1. leden až 27. březen 2015, donesl do menšího Stropkova celkem 2°C, i tady byl nejledovější 7. leden, jenž se ponořil až k -20°C (po obědě se proces prohřívání vzduchu zastavil na -8°C a zem pokrývalo 7 cm sněhu) a nejvyhřátější čtyřiadvacetihodinovkou byla kromě již zmíněného 26. a 27. března středa 25. března se svými 17°C, tj. jako v Žilině (ráno bylo o krapet vlídnější, neboť nešlo pod 2°C).

Jen pro zajímavost: Nad německou částí Severního moře byl k vidění „hurikán“. Nešlo však o hurikán jako takový, tlaková níže zde úřadující si pouze trochu pohrála s tvorbou oblačnosti a výsledkem byl vznik „okna“ v jejím srdci. To sice krátce na to zmizelo, přesto se ale jednalo o menší „zpestření“ evropského vzdušného prostoru. Něco podobného, avšak v mnohem menším měřítku, bylo třeba před několika lety k vidění i nad východem České republiky. Z pohledu ze země ale samozřejmě tato „hurikánová“ formace mraků zřetelná není.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz