V klementinských záznamech jsme vybrali několik opravdu extrémních Vánoc.

Nejprve je třeba uvést, že průměrná teplota třídenního období vánočních svátků,  (24. až 26.12.) v posledních čtyřiceti letech je + 1°C. a průměr za více než dvě stě let je – 0,06 °C.

Opravdu mrazivé a navíc i slušně zasněžené Vánoce byly v Praze v roce 1829. Jejich průměrná teplota byla –10 °C., tedy arktický mráz. Měření srážek začalo v Klementinu v roce 1804, a tak víme, že tyto Vánoce byly sněhové. V polovině prosince napadlo asi 10 cm sněhu, o svátcích připadlo dalších asi 5 cm.

Dalece nejmrazivější byly Vánoce v roce 1853. Všechny tři dny hluboce arktické, průměrná teplota celých Vánoc byla –17,3 °C., průměrná denní teplota na Štěpána byla –21,2 °C. a maximální teplota –19,6 °C.!  Sněhu bylo málo, ale bílo bylo.

Dvoje mrazivé Vánoce za sebou si pak už mohou mnozí pamatovat. V roce 1961 při holomrazech byla průměrná teplota třídenního vánočního období –12 °C. O rok později v roce 1962 pak –10,6 °C. Tehdy sněhu sice nebylo mnoho, přesto alespoň pár centimetrů Pražanům bílé Vánoce zajistilo.

Teplotně nadprůměrných Vánoc je ovšem mnohem více, než těch chladných a v posledních desetiletích jich přibývá. Z těch nadprůměrných pak vynikají Vánoce v roce 1977 s průměrnou teplotou +8 °C. a zejména „jarní“ Vánoce roku 1983 s průměrnou teplotou +9,6 °C. Tehdy naměřili na Boží hod v Klementinu maximum 14,6 °C.