Věčně osvětlený Čeljuskinův mys letos teplotně strádá – v minulých letech byl v dobách nekonečného slunečního svitu teplejší, a to v průměru o několik stupňů Celsia. Nejseverněji ležící kontinentální bod planety je po všech 744 květnových, 720 červnových a 744 červencových hodin natočen ke Slunci, takže nezná tmu ani šero. Zlatavý disk ale zůstává trvale nad obzorem o něco déle, a to od konce dubna do závěru srpna, tj. po dlouhé čtyři měsíce.

Čeljuskinův mys je situován na samém severu Tajmyrského poloostrova, který je napojen na Severosibiřskou nížinu, která je zleva i zprava ohraničena dolními toky Jenisej a Leny. Zmíněné veletoky vlastně zároveň ohraničují Středosibiřskou vysočinu, která je s cca 2 000 000 km² přibližně 294 krát větší než naše Vysočina. Od severního polárního kruhu je Čeljuskinův mys vzdálen plus mínus 1 260 km, od Prahy jej dělí něco kolem 4 850 km a od novozélandského Wellingtonu necelých 17 000 km. Klima je v této části planety samozřejmě protikladem tropů.

Na časový úsek trvající od 1. května do 31. července připadá v dlouhodobém měřítku -3.3°C (v setinách -3.26°C) a na období od 1. května do 27. července pak -3.3°C (v setinách -3.33°C). V těchto třech měsících se rovněž ukrývá nejteplejší část roku, jíž je 19. až 30. červenec, a to díky průměru 1.6°C (v setinách 1.60°C). Na český lásky čas se v tomto koutě Ruska vztahuje -15.3°C, Mezinárodní den dětí vlastní -4.5°C a letní slunovrat, resp. 21. červen má na kontě -0.1°C.

Letos se Čeljuskinův mys v periodě od 1. května do 27. července dočkal -4.0°C, takže byl teplotně lehce podprůměrný. V minulých letech tomu bylo trochu jinak: V roce 2014 přinesl identický sektor ročníku v součtu -2.7°C, v roce 2013 to bylo -1.6°C, v roce 2012 -1.5°C, v roce 2011 -1.8°C, v roce 2010 taktéž -1.8°C, v roce 2009 -2.6°C, v roce 2008 -3.7°C, v roce 2007 -3.4°C, v roce 2006 -2.9°C…

V květnu 2015 bylo k vidění 31 mrazových dnů (minimum nižší než 0°C), dále 29 ledových dnů (maximum nižší než 0°C) a nakonec 11 arktických dnů (maximum nižší než -10°C). V červnu 2015 se zjevilo 26 mrazových dnů, 9 ledových dnů a 0 arktických dnů. A v červenci 2015 (do 27.7.) se dalo zpozorovat 15 mrazových dnů a počet dnů ledových či arktických odpovídal 0.

Květen 2014 si připsal 31 mrazových dnů, 30 ledových dnů a 6 arktických dnů. Červen 2014 přivedl na svět 29 mrazových dnů, 15 ledových dnů a 0 arktických dnů. A červenec 2014 vdechl život 14 mrazovým dnům a dny ledové či arktické měly smůlu.

Nejvyšší teplotou letošního pátého měsíce bylo 0.6°C z 28. května, totální májově maximum 8.2°C (18.5.1943) tím pádem zůstalo neohroženo (samotný 28. květen byl nejteplejší v sezóně 1953, kdy se postaral až o 6.0°C, naproti tomu v roce 1966 slevil až na -16.6°C). Následující červen nepřešel 3.4°C (nový rekord pro tento den) a po něm jdoucí červenec (do 27.7.) nepřekročil 4.0°C (šlo o jeho patnáctý den, který v roce 1958 donesl až 22.2°C). Na letní zkušenost prozatím tento mys stále ještě čeká, nejblíže jí byl 23.7.1948 s 24.0°C nebo 11.7.1984 s 23.5°C či 24.7.1948 s 23.0°C.

28. červenec byl v tomto miléniu nejvydařenější předpředloni, a to zásluhou svých 14.5°C, v rámci celé své existence předvedl nejlepší výkon na konci tisíciletí předešlého, když v roce 2000 zavítal na rovných 20°C.

Kamil Sojka

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz