Při pohledu na některé předpovědní modely by se nyní mohlo krapet zdát, že se Evropa trochu posunula směrem k rovníku – bude-li se synoptika nad starým kontinentem pevně držet některých předkládaných variant, tak nás ještě čeká kupa dnů s 30°C. Aktuální meteorologické léto je zkrátka poměrně dost přemotivované, možná by neuškodilo, kdyby se o něco podobného pokusila také zima 2015/2016. Již se objevily určité „prognózy“, které laškují s myšlenkou tužšího zimního období a některé vycházejí ze „zaseklého“ indexu NAO (= North Atlantic Oscillation, tj. Severoatlantická oscilace – ve zkratce se jedná hlavně o chování tlakového pole v severním Atlantiku, do kterého promlouvají dva stálé tlakové útvary, a to Azorská tlaková výše a Islandská tlaková níže), který od poloviny června zůstává v záporu. Dle nějakých idejí by záporný index NAO měl provázet také nadcházející zimu, podobně jako v sezóně 1978/1979. Podobných výkřiků do tmy už ale v minulosti bylo nespočet.

Horké počasí nepanuje pouze v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, v Chorvatsku nebo ve Francii, ale také v Německu včetně metropolitního a velkoměstského Berlína. Největší německé město (přesněji Berlín-Tempelhof) zaznamenalo od 1. června do 5. srpna 2015 celkem 15 tropických dnů – v takovém roce 2011 to za totožný časový úsek byly 3 tropické dny. Loni se mezi 1. červnem až 5. srpnem vyskytlo dohromady 17 tropických dnů (zbylých 26 srpnových dnů už tropy nenabídlo) a byly o maličko mírnější než nyní – v celodenním průměru šlo o 24.6°C (tento rok rovněž 24.6°C), v rámci maxim pak o 31.4°C (tento rok 32.9°C). Teplotním stropem v periodě začínají 1. června a končící 5. srpna 2014 bylo 34.8°C z 20. července a v období od 1. června do 5. srpna 2015 se rtuť teploměru vyšplhala až na 37.8°C (odchylka od dlouhodobého průměru pro tento den dělala bezmála +11°C).

Rovněž srpen odstartoval v několikamilionovém Berlíně ve velkém stylu a po menší pauze v polovině tohoto pracovního týdne (a o víkendu) v tom zřejmě bude pokračovat i nadále. Nejhorším dnem osmého měsíce bylo prozatím úterý, které rozpálilo berlínský vzduch až na 35°C. Výjimkou nebyla ani centrální část Berlína, kde je kromě mnoha jiných možné spatřit budovu Říšského sněmu, která je obohacena o pár desítek metrů vysokou skleněnou kopuli, jež slouží jako rozhledna a lákadlo pro turisty. Právě tato část budovy Říšského sněmu ale musela být uzavřena, neboť se z ní stal obří skleník – teplota v kopuli sahala až k 50°C. S tím by měli obtíže i samotní Iráčané, natož pak Evropané či jiní lidé pocházející ze severnějších zeměpisných šířek.

Po středečním ochlazení, kdy se maxima stáhla k 25 až 26°C, očekává Berlín další citelné oteplení – ve čtvrtek by se měly nejvyšší popolední hodnoty pohybovat okolo 34 až 35°C (na 6. srpen připadá 33.2°C z roku 1952) a v pátek dokonce kolem 36 až 37°C (na 7. srpen se vztahuje 34.3°C z letopočtu 1965).

Jen pro zajímavost: Vlny veder nevyvolávají nadměrné pocení pouze u Němců anebo Čechů, ale také u Alp – v italských velehorách jsou k vidění řeky slz zdejších ledovců (v nížinatých sektorech Itálie to dokonce vypadá na Celsiovy čtyřicítky). Jde prý o jasný ukazatel toho, že změna klimatu postupuje drastickým tempem.

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz

Kamil Sojka