Král východočeského Hrubého Jeseníku – 1 491 m vysoký Praděd – byl dlouhé desítky let vášnivým pozorovatelem počasí. Dozajista by ještě určitě rád byl, ve druhé polovině 20. století však jeho záliba k meteorologii narazila na technologický pokrok. V jednom nejmenovaném městě padlo rozhodnutí, že se Pradědova bedra stanou nosnou půdou nového radiokomunikačního střediska, později obohaceného o zbrusu nový televizní vysílač. Ukončit provoz meteorologické základy se Pradědu nechtělo, inu přestěhoval ji o kousek dále. Bohužel nenávratně změněný terén a tím pádem i „zdeformování“ zaznamenaných hodnot vedlo k rozhořčení, jež postupně úplně prostoupilo Pradědovým zápalem ke světu počasí. Uprostřed září 1997 meteorologická éra na Pradědu definitivně skončila.

Velikonoce 1997 připadly na 30. a 31. březen, přesná představa o jejich troposférickém charakteru na vršku Hrubého Jeseníku proto zůstane věčným předmětem domněnkování. Napovědět nemůže ani nedaleký Šerák, jenž se profesionálnímu monitoringu počasí začal věnovat až v roce 2004, jinak řečeno 7 let po Pradědově nedobrovolné demisi. Posledními dochovanými Velikonocemi jsou tak Velikonoce 1996.

Neděli 7. dubna i pondělí 8. dubna Česká republika strávila v nevýrazném tlakovém poli, možná by se dalo říci, že pobyla mezi tlakovou výší se středem nad rusko-kazašským pomezím a oblastí vysokého tlaku s přídomkem azorská, jež vybíhala až k Beneluxu. Absence chladného proudění vedla k jarním nejvyšším denním teplotám, jejichž rozpětím bylo 13 až 18 °C s tím, že druhý velikonoční svátek Doksanám nakoledoval 20 °C. Praděd o Celsiově dvacítce mohl jen snít, přesto byl docela mírný, když v maximu nabídl nejdříve 7,1 °C, poté 8,8 °C. Špatná zpráva pro sníh, jehož bylo dost, přesně 175 až 165 cm. Kvalita mírně pokulhávala, to ano.

Přestože se svátky jara 1995 konaly 16. a 17. dubna, takže o týden později než ty budoucí, tvářily se ledověji. Na Pradědu nepochybně, na něm se Velikonoční neděle představila -5,7 až -0,2 °C a 176 cm sněhu s tím, že Velikonoční pondělí přineslo -5,4 až -1,2 °C a bez dvaceti čísel rovné 2 m sněhu. Sněžilo, proto ten nárůst. Tehdy do střední Evropy putoval vzduch až z dálného severu (objemná tlaková níže nad Skandinávií), i když přes Atlantik.

Co dřívější Velikonoce?

-5,5 až -1,4 °C s průměrem -4 °C a cca 72 cm sněhu – 1994 (3. a 4. duben)

-6,2 až 2,4 °C s průměrem -3 °C a cca 123 cm sněhu – 1993 (11. a 12. duben)

-7,2 až 1,3 °C s průměrem -3 °C a cca 190 cm sněhu – 1992 (19. a 20. duben)

-9,1 až 1,0 °C s průměrem -4 °C a cca 4 cm sněhu – 1991 (31. březen a 1. duben)

-2,6 až 2,3 °C s průměrem 0 °C a cca 20 cm sněhu – 1990 (15. a 16. duben)

-7,2 až 6,0 °C s průměrem -1 °C a cca 57 cm sněhu – 1989 (26. a 27. březen)

-4,5 až 0,2 °C s průměrem -2 °C a cca 188 cm sněhu – 1988 (3. a 4. duben)

-4,2 až 6,8 °C s průměrem 2 °C a cca 95 cm sněhu – 1987 (19. a 20. duben)

-6,5 až 1,9 °C s průměrem -3 °C a cca 90 cm sněhu – 1986 (30. a 31. březen)

-0,8 až 3,0 °C s průměrem 1 °C a cca 29 cm sněhu – 1985 (7. a 8. duben)