Sněhové vločky, sněžení, sníh a sněhová pokrývka – kdo by se této chladné kráse neobdivoval? Pořadí těchto čtyř složek této sněhové nádhery není náhodné, ale naopak zákonité. Nejdříve totiž vznikne v oblaku z ledových krystalků sněhová vločka, ta se snese k zemi jako sněžení a teprve přiměřeně vysoká vrstva sněhu vytvoří sněhovou pokrývku. Jistě není třeba zdůrazňovat, že všechny tyto procesy jsou „pouhé“ kouzelné proměny „obyčejné“ vody. Aby se toto vše odehrálo, k tomu musí však příroda zajistit vhodné podmínky jak klimatické tak i  povětrnostní.

V teplých klimatických podmínkách kolem rovníku se v nížinách sněhových vloček nikdy samozřejmě nedočkáte. Při špatném počasí, tedy za špatných povětrnostních podmínek, vždy bude jen pršet. To, že při kladných teplotách nesněží, ale prší, ví jistě každý, ale ono nesněží ani při příliš velkých mrazech. I v chladných klimatických oblastech sněží pouze tehdy, nastanou-li příznivé  povětrnostní podmínky. Vzduch v dané oblasti musí mít nejen správnou teplotu a vlhkost, ale i průběh těchto nejdůležitějších povětrnostních prvků – včetně tlaku vzduchu, se musí správně měnit s výškou od země až po vrcholy oblaků. Ano, aby voda v oblaku „správně“ zkrystalizovala v šesterečné soustavě, vytvořily se nádherné hvězdice a led nevytvořil nevzhlednou kroupu, k tomu je zapotřebí opravdu velmi specifických podmínek! A navíc – proces krystalizace musí probíhat poměrně pomalu, na rozdíl od rychlé tvorby umělého sněhu, který má proto nejen odlišné vlastnosti, ale jeho mnohem menší vločky nikdy nejsou tak krásné jako ty přírodní.

SLEDUJTE TAKÉ:
Rozhovor s meteorologem Dr. Vladimírem Vondráčkem