I koncem prvního březnového týdne dokazuje příroda, že k nám ještě jaro nechce pustit! A tak noční teploty ráno kolem východu Slunce u nás stále ještě klesají hluboko pod bod mrazu. Průměrné minimum ráno 7.3. bylo –8,1°C. , co by bylo podprůměrné i na vrcholu zimy. Téměř všude klesla teplota na –5°C., na několika vyhlášených mrazových místech pod –15°C. a na Jizerce na –20°C.
V zimě se největší mrazy nezaznamenávají v nejvyšších horských polohách, ale většinou v horských údolích a na horských planinách při známých teplotních inverzích. Při nich se při dlouhých nocích vyzařováním ochladí zemský povrch a od něj přízemní vrstva vzduchu. Tento vychlazený vzduch pak ztéká do údolí a do horských planin a vytváří jakási jezera mrazivého vzduchu, který je často o více než 10°C. chladnější, než vzduch na kopcích. Některé mrazové extrémy pak můžeme zaznamenat i v nadmořských polohách kolem 500 m. Podívejme se tedy, kde se u nás ta vyhlášená mrazová místa nacházejí

ROZHOVOR S METEOROLOGEM DR. VLADIMÍREM VONDRÁČKEM
Na Moravě mezi ně patří např. Frenštát pod Radhoštěm (436 m n/m.) nebo Jeseník (456 m n/m.) V Čechách je to Adršpach na severovýchodě (510 m n/m.), Šindelová (587 m/n.) pod Krušnými horami a také Luisino údolí v Orlických horách (875 m n(m.)
Ovšem absolutní mrazové extrémy jsou zaznamenávány na zmíněných horských planinách – na šumavské Kvildě a Rokytské slati (1050 až 1100 m n/m.) a v Jizerských horách na Jizerce (858 m n/m.)
Zejména na šumavských horských planinách se v letošní zimě několikrát minimální teplota blížila –40°C. A je tedy zcela oprávněná spekulace, že na těchto místech s velkou pravděpodobností klesala teplota v nejmrazivějším období v únoru 1929 k –50°C.