Ve středu 23. září krátce po čtvrt na jedenáct nastane podzimní rovnodennost – protekce udělená Sluncem severní polokouli skončí a začne se přeorientovávat na polokouli jižní. Do té doby si ještě budeme moci užívat delšího dne a kratší noci a mimo to bude jako obvykle probíhat třítýdenní perioda, v níž spolu koexistují dvě roční období – meteorologický podzim a astronomické léto.

Jejich společné soužití bylo dobře patrné v prvních dnech tohoto měsíce: Hned na počátku září ještě supertropy, které nejen v Česku přepsaly zářijové statistiky. Následně po delší době plnohodnotný severozápad, jenž dokázal srazit maxima pod 15°C a který do nejvyšších poloh přinesl i první sněhové vločky po letní pauze. A nyní se zdá, že opět dojde na jižanský expres, a to konkrétně už o tento víkend.

Sněžení na Sněžce či na Klínovci umožnil pokles teplot k bodu mrazu (v hladině 850 hPa a níže) a ten nastal díky advekci méně vyhřátého vzduchu od severozápadu až severu. Ta byla výsledkem spolupráce tlakové výše nad Britskými ostrovy a tlakové níže nad Skandinávií. Zatímco však severská cyklóna do života Čechů příliš dlouho nepromlouvala, tak britská anticyklóna již ano. Z Britských ostrovů se totiž začala postupně sunout směrem k Východoevropské nížině, a to přes sever starého kontinentu. Pro nás to v praxi znamená dvě věci – zpočátku k nám sice tato oblast vyššího tlaku po své přední straně posílá chlad ze severu až severovýchodu, ale poté následně začíná po své zadní straně zasílat teplejší vzduch z jižnějších zeměpisných šířek. Jinými slovy – stejný tlakový útvar Čechy zchladí i zahřeje zároveň.

V polovině tohoto pracovního týdne se citované pole vyššího tlaku vzduchu zdržovalo nad Skandinávií s tím, že v omezené míře zasahovalo také do Evropy střední. Jeho střed se nalézal v Norsku, konkrétně u města Namsos (cca 1 800 km severozápadně od Brna) – v samotném Namsosu i v jeho okolí dosahoval tlak vzduchu až 1031 hPa. Čím dále na jih od Namsosu, tím byl tlak nižší, byť jen pozvolna (stav ve středu odpoledne): Trondheim 1030 hPa, Oslo 1028 hPa, Göteborg či Kodaň 1027 hPa, Berlín 1025 hPa, Drážďany 1024 hPa, České Budějovice 1023 hPa, Lublaň 1018 hPa, Zadar 1016 hPa, Neapol 1012 hPa, Tunis 1010 hPa a třeba Djerba 1008 hPa.

Středeční odpolední teploty byly v Norsku, ve Švédsku, ve Finsku, v Dánsku, v Německu, v Polsku, v Česku, na Slovensku nebo například v Rakousku prakticky stejné – povětšinou se držely okolo 13 až 18°C. Na severu Islandu panovaly obdobné podmínky, takové Akureyri naměřilo 15 až 17°C, za čímž stálo jižní proudění a hory obehnané kolem celého Akureyri (metropolitní Reykjavík byl ve stejném proudění v průměru o 4 až 5°C chladnější – Atlantik ve spolupráci s islandským terénem často kouzlí).

Nyní už ale ta dobrá zpráva – na víkend se pro srdce Evropy rýsuje středomořský vánek, který by měl sobotní a hlavně nedělní maxima hnát až na hranici letních 25°C. K tomu by se mělo přidat slunečnější počasí, vypadá to tedy na vydařený závěr týdne. Sobota by mohla nabídnout 20 až 24°C a neděle pak ještě příjemnějších 21 až 25°C. Na závěr jen doplňme, že sluneční paprsky a nejvyšší popolední hodnoty v okruhu 22 až 25°C očekává též poměrně daleký Gibraltar.

Kamil Sojka

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz