podle záznamů v Klementinu – díl 2.

Připomeňme, že dlouhodobý teplotní průměr v pražském Klementinu se pohybuje těsně kolem 0°C., a že srážky se začaly měřit až v roce 1804, takže statistika nemůže být přesná.
Sledovány byly tři sváteční dny, tedy Štědrý den, Boží hod vánoční a Štěpán. Jestliže alespoň v jednom z těchto dnů třeba jen trochu sněžilo, nebo ležela stará sněhová pokrývka, byly Vánoce započítány jako bílé! Rovněž srážky se sledovaly během celých svátků.
V 19. století bylo 30 Vánoc teplotně průměrných, 44 nadprůměrných a 26 podprůměrných.
A podle „naší definice“ prožívali naši předkové celkem jen 32 bílých Vánoc.
V dekádě 1841-50 se bílé Vánoce nevyskytly vůbec, v dekádách 1811-20 a 1881-90 pak byly naopak bílé Vánoce poměrně časté, vyskytly se vždy v pěti případech..
Alespoň slabě sněžilo ve 27mi případech, v 5ti případech pak ležel v Praze starý sníh. Pršelo nebo mrholilo pak asi v 35ti případech. Zcela beze srážek byly svátky asi 44x. Ovšem pořádná sněhová pokrývka ležela v Praze pouze asi 7x. Výška sněhové pokrývky se pohybovala kolem 10 cm asi 4x a mírně přes 15 cm 3x, a to v roce 1829,1870 a 1884.