Synoptická (povětrnostní) situace je zaznamenávána a zakreslována do synoptických map. Podobně jako jsou na turistické mapě zakresleny vrstevnice spojující body o stejné nadmořské výšce, na synoptické mapě jsou zakresleny izobary-linie spojující body se stejným tlakem vzduchu. Na rozdíl od turistických map se ty synoptické neustále „mění“, tak jak se mění tlakové pole. Při pohledu na synoptickou mapu lze rozeznat jednotlivé tlakové útvary – pomyslné vrcholy, tedy oblasti s větším tlakem se nazývají výše a označují se pro snadnější orientaci písmenem V nebo H (v anglických mapách).
Vzduchové hmoty
Vzduch, který má stejný původ a přibližně stejné fyzikální vlastnosti, nazýváme vzduchovou hmotou. Na zemi existují tzv. hlavní vzduchové hmoty uspořádané v pásech okolo celé Země. Na rovníku jde o ekvatoriální vzduchovou hmotu, na níž navazují hmoty tropického vzduchu, polární vzduchové hmoty a v oblasti pólu ležící arktická, respektive antarktická vzduchová hmota. Naše území se nachází v oblasti polární vzduchové hmoty na severní polokouli, ale jistě si vzpomenete na předpovědi hovořící v létě o proudění tropického vzduchu od jihu, které přináší vlny veder, a naopak na zimní vpády arktického vzduchu od severu znamenající ty nejsilnější mrazy.
Poloha jednotlivých vzduchových hmot není stálá, v průběhu roku se posunují v létě směrem k severu, v zimě směrem k jihu.
Hlavní fronty
Rozhraní mezi hlavními vzduchovými frontami se nazývá hlavními frontálními rozhraními nebo hlavními frontami. Frontami se nazývají rovněž rozhraní mezi relativně studenějším a teplejším vzduchem.