V polovině září se slavívaly dva svátky, které opět v současných kalendářích nenajdeme. Dne 14. září to bylo Povýšení svatého kříže a naši předkové říkali – Po svatém Kříži podzim se blíží. A je to nejen hezký rým, ale také svatá pravda! Pak se ale také zachovalo jedno rčení pověrečné – Na povýšení svatého kříže odkud fouká vítr, odtud přijde drahota!
Přesně v polovině měsíce býval další mariánský svátek – a tak pro den 15. září byla vymyšlena následující pranostika – Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne. Faktem je, že křivka průměrných denní teplot začíná prudce klesat vlastně už v druhé polovině srpna, a že u nás klimatický podzim začíná na většině území v první zářijové dekádě.
I když v polovině září často u nás začíná babí léto, přesto se k 16. září zachovala deštivá pranostika – Svatá Ludmila deštěm obmyla, což samozřejmě nelze zcela vyloučit.
21. září pak opět přichází na řadu setrvačnost počasí. Říkalo se totiž – Jaké počasí dělá svatý Matouš, takové potrvá čtyři neděle a v rýmované podobě – Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší. V případě babího léta, bychom to jistě uvítali! A ještě jedno rčení – Po svatém Matouši čepici na uši! Protože se neříká přesně kdy, je to vlastně pranostika „kulišácká“, která musí vyjít vždycky!